7 distribucí Linuxu pro vývojáře

Jak využít linuxové systémy – od každodenních řešení až po pentesty.

Architektura a otevřenost Linuxu umožňují vytvářet distribuce pro libovolné úlohy, a proto je v něm víc sestavení než v jiných operačních systémech. Nebudeme se zmiňovat o lehkých a jednoduchých distribucích pro začátečníky. Zaměříme se na ty, které jsou vhodné pro vývoj nebo se s nimi můžeme setkat na nějakém projektu.

1. Ubuntu

Nejpopulárnější volba s obrovskou komunitou, vynikající podporou ovladačů a snadnou instalací softwaru.

Důvodem její oblíbenosti je zejména to, že její výhody a nevýhody jsou vyvážené. K jejím lavním výhodám patří podrobná dokumentace. Fóra (např. Askubuntu) a další zdroje taky pomůžou vyřešit jakýkoli problém. Jedná se o jednoduché sestavení, které má velký repozitář a dobrou základnu ovladačů.

Hlavní nedostatky Ubuntu spočívají v krátké (pouze 9měsíční) podpoře verzí, které nejsou LTS.

2. Debian

Zdroj: Pingvinus

Symbol extrémní stability a bezpečnosti; díky konzervativnímu přístupu k aktualizacím je ideální pro servery.

Jedná se o jednu z nejstarších distribucí Linuxu s obrovskou bází balíčků (více než 89 000 balíčků). Hlavní repozitář obsahuje pouze balíčky s otevřeným zdrojovým kódem. Debian má samostatný repozitář s komerčním softwarem.

Distribuce má možnost flexibilního přizpůsobení jádra během instalace. Vyznačuje se taky výkonem a bezpečností. Proto je Debian preferován pro servery. Ostatní funkce ale byly obětovány ve prospěch bezpečnosti. Práce přes konzoli je prioritou, takže uživatelské rozhraní je horší než u jiných sestavení.

Sestava se stala tak populární, že posloužila jako základ pro další distribuce (Linux Mint, Ubuntu, Tails).

Nevýhodou Debianu je, že verze LTS obsahují zastaralé balíčky. Nicméně malé aktualizace vycházejí každé 2–3 měsíce a samotná LTS má podporu už 5 let.

3. openSUSE

Profesionální distribuce s unikátním nástrojem YaST pro snadnou konfiguraci a vysokou stabilitou.

Úspěchu dosáhl díky verzím SUSE Leap a SUSE Tumbleweed. Leap je stabilní distribuce, která je sestavena z balíčků už použitých v komerční verzi (SUSE Linux Enterprise). SUSE Tumbleweed je naopak „testovacím polem“, kde se testují funkce, které se později dostanou do komerční verze. Budete pracovat na obdobě komerční verze, nikoli na řešení Enterprise.

Grafické rozhraní připomíná spíš systém Windows než Linux. YaST je odpovědný za konfiguraci a aktualizaci celého systému. Umožňuje instalovat balíčky třetích stran, ovladače, konfigurovat zásady zabezpečení a zajišťuje zálohování. OpenSUSE má vážnou nevýhodu – špatnou podporu multimédií a zastaralé balíčky.

4. Gentoo

Zdroj: Distrowatch

Maximální výkon a kontrola díky kompilaci balíčků přímo ze zdrojových kódů pro konkrétní hardware.

Gentoo je distribuce s nejpodrobnějším přizpůsobením ze všech sestavení. Při její instalaci se stahují zdroje balíčků, nikoliv balíčky samotné. Zdrojové kódy jsou pak zkompilovány lokálně a nainstalovány. Je vhodná pro počítače s horšími specifikacemi.

Gentoo je taky multiplatformní distribuce. Podporuje řadu architektur, včetně ARM, x86, x86-64, PowerPC a SPARC.

Gentoo je ale obtížné nastavit a používat. Nemá instalační program ani LiveCD – pouze konzoli. Musíš si přečíst spoustu dokumentace a počáteční instalace může trvat hodiny. Gentoo proto není vhodná volba pro začátečníky.

5. Fedora

Zdroj: Pingvinus

Inovativní systém s nejnovějšími technologiemi (Bleeding Edge), který nabízí aktuální balíčky pro moderní vývoj.

Fedora je distribuce, která používá pouze svobodný software. Je totiž testovací platformou pro operační systém Red Hat Enterprise Linux. Je možné nainstalovat komerční software, ale musíš k tomu ručně připojit repozitáře třetích stran.

Podpora společnosti Red Hat se projevuje i tím, že Fedora se často používá k testování nových technologických řešení. Toto sestavení je taky dobré v tom, že má vždy nainstalované nejnovější verze balíčků. Podpora LTS ale může být kratší než u ostatních distribucí v kolekci.

6. Arch Linux

Naprostá přizpůsobitelnost díky modelu Rolling Release; uživatel si staví systém přesně podle svých potřeb.

Jedná se o další univerzální distribuci. Její výhodou je jednoduchost a model aktualizací (rolling release). Nemusíš čekat na vydání další verze distribuce – aktualizace dostáváš průběžně, jakmile jsou k dispozici. To je skvělá volba pro vývojáře – nejnovější verze řetězců nástrojů, knihoven a překladačů jsou k dispozici okamžitě.

Tento přístup má ale nevýhodu – aktualizace můžou být ve fázi testování a být nestabilní. A nekompatibilita balíčků a chyby se můžou projevit v průběhu času. Další nevýhodou Arch Linuxu je, že podporuje pouze architekturu x86-64.

Distribuce je výhodná díky svému repozitáři (Arch User Repository) – můžeš do něj přidávat vlastní balíčky. Uživatelé taky mohou hlasovat pro oblíbené balíčky a ty nejlepší budou zařazeny do systému automatického sestavování.

7. Kali Linux

Specializovaný nástroj zaměřený na kybernetickou bezpečnost, penetrační testování a etický hacking.

Kali je nejznámější distribucí pro hledání zranitelností. Proslavila se jako hackerský operační systém, ale je určena k testování bezpečnosti. Porty a služby, které běží v jiných distribucích, jsou v Kali uzavřeny. Tím se minimalizuje riziko hacknutí, ale takové služby si musíš nainstalovat a spustit sám*sama (nejsou přidány do automatického spouštěče).

Budeš ale mít okamžitý přístup k nástrojům pro analýzu zabezpečení sítě (Aircrack-NG), zranitelností webových aplikací (Burp Suite) a analyzátorům síťových paketů (Wireshark). Kali má taky širokou škálu možností instalace (od místní až po LiveUSB) pro přenositelnost.

V této distribuci je příliš mnoho nástrojů. Některé z nich se nikdy nespustí, jiné se nemusí spustit vůbec. Kali neodpouští chyby – jako výchozí uživatel je nastaven root.

Tato distribuce není náhradou za „každodenní“ operační systém – nejsou v ní například žádné kancelářské balíčky.

Autor: Dmitry Bidenko

Sdílet: