Michal Novotný: Začněte myslet promptově

„Nakrmte AI informacemi a daty. Pak se budete divit, co dokáže,“ tvrdí Michal Novotný, freelancer v oblasti marketingu, AI a obchodu

AI výstupy nejsou vždycky tak přesné, jak bychom chtěli. Jenže Michal Novotný , lektor kurzu Prompt Power: Jak získat z AI maximum, k tomu má nepohodlnou, ale praktickou pointu: ve většině případů nejde o chybu modelu, ale o mlhavý vstup. Když AI nedáš roli, cíl, kontext a jasnou podobu výstupu, domyslí si zbytek po svém a ty se pak jen díváš na text plný frází.

V tomhle rozhovoru se bavíme o tom, jak přestat promptovat nahodile, jak si postavit promptové šablony, které šetří čas každý týden, a jak dostat z AI výstupy, za které se nemusí stydět žádný profesionál.

Pojem prompt engineering zní pro mnoho lidí abstraktně. Jak byste vysvětlil rozdíl mezi běžným zadáním do AI chatbota a skutečně dobře navrženým promptem?

Upřímně? Běžné zadání je často jen věta napsaná ve spěchu: „Hele, napiš mi marketingovou kampaň na kávu.“ Je to odfláknuté zadání, do kterého jste nedali žádné přemýšlení – a výsledek tomu pak přesně odpovídá.

Dobrý prompt je naopak o přemýšlení nahlas. Je to brief, ve kterém řeknu, co chci, pro koho, kdo je cílovka. A AI funguje úplně stejně jako člověk. Když jasně zadám, co potřebuju, dostanu výstup, který chci. Ne text plný frází.

Co se podle vás děje v momentě, kdy lidé říkají, že jim AI „odpovídá špatně“? Kde v tom řetězci vzniká problém?

Většinou to není žádná záhada. Jen jsme AI dali mlhavé zadání a čekali zázrak. Když kolegovi v práci dáte nejasné zadání a on to zpracuje špatně, je to i vaše chyba. AI funguje podobně. Prostě si domyslí, co mu neřekneme. A my se pak divíme, že je to mimo. Problém skoro nikdy není v AI, ale v nejasném vstupu.

Jak vypadá kvalitní prompt z hlediska struktury? Co v něm nikdy nesmí chybět, aby byl výstup použitelný?

Pro mě má dobrý prompt vždy čtyři věci: roli, cíl, kontext a jasný výstup. Kdo má AI být? Co přesně má udělat? V jaké situaci? A v jaké podobě mi to má vrátit? Když tohle chybí, výstup bude nudný, generický a nepoužitelný. Čím je problém složitější, tím víc ho musíme strukturovat.

Kontext tvoří většinu kvality odpovědi. Jak má člověk přemýšlet o kontextu, když zadává AI pracovní úkol?

Představte si, že úkol zadáváte kolegovi, který o situaci, tématu nic neví. Dáte mu jednu větu zadání a pokyn: Vymysli to. Bude mu to stačit? Co musí vědět, aby neudělal chybu? Kontext nejsou hezké věty o počasí, ale realita – co chceme, jak to chceme, pro koho, co bude výstupem a kolik to bude stát.

Lidé mají tendenci napsat jeden dotaz a čekat ideální výsledek. Jak tenhle přístup změnit?

Musíme si přiznat, že nejdůležitější je mít draft, nebo chcete-li přípravu. Prostě si sepište, co chcete. Kampaň bez AI také nestřílíte od boku: Připravíte draft, který zpřesňujete, konkretizujete. U AI je to stejně: je to proces, žádné nahazování a ono to nějak dopadne.

Jak poznám, že svůj prompt ladím správně? Existuje nějaký způsob, jak systematicky zlepšovat výstupy místo náhodného přepisování?

Poznám to podle jedné jednoduché věci: nemám potřebu to celé přepisovat. To je mimochodem cesta do pekla, začínat a zadávat stále znovu. Když text můžu skoro rovnou použít – poslat klientovi, dát na web nebo publikovat – vím, že jsem prompt vedl dobře. Můžete použít takovou rychlou kontrolu: Je to konkrétní nebo jsou tam jen obecné fráze? Je mi z toho jasné, pro koho to vlastně je? Řekl jsem A a je tam i B, vím, co bude dál nebo ne? Možností je samozřejmě více, ale důležité je se u promptování naučit myslet strukturně a kriticky.

Jak se liší prompt pro kreativní práci od promptu pro analýzu nebo práci s daty?

U kreativy chci jiskru, nápad, brainstorming. Dávám prostor, emoci, varianty, občas i odvahu být trochu blázen. U analýzy je to naopak. Tam chci strukturu, logiku, fakta. Na to je třeba dávat pozor. Kreativa je o šířce, analýza o disciplíně. Zkuste si to prohodit a výsledky nebudou stát za nic.

Co přesně znamená „promptová šablona“ a jak může změnit každodenní pracovní rutinu?

To je jedna z hodnot, pořádně nabitá zbraň. Dejme tomu, že dělám v práci jeden úkol v menších obměnách. Umím dobře promptovat, ale zadávám to stále znovu a znovu. Kolik je to zbytečného času! Proč tahle? Když mám šablonu, tak nezačínám od nuly: změním jen vstupní hodnoty a a parametry a ve finále doladím.

Jak řešit situace, kdy si AI začne domýšlet nebo vytváří nepřesnosti? Dá se to ošetřit už na úrovni zadání?

Nesmím ji nechat hned uletět. A je to zase o zadání. Když AI nezdůrazním, že se má držet faktů, tak se nemohu divit. Řeknu: drž se faktů, označ nejistoty, nevymýšlej si. Je to jako se zmiňovaným člověkem-kolegou. Když mu nenastavím hranice, neřeknu, co má a co nemá, tak asi úkol nesplní dobře. Pokud si AI neví rady, začne halucinovat, pokud mu jasně řekneme, jak to má dělat, bude se toho držet.

Kreativci často řeší, že AI píše příliš obecně. Jak pomocí promptu řídit styl, tón a rukopis, aby výstup odpovídal konkrétní značce?

To jsem slyšel mockrát. Obecně píše jen tehdy, když jí obecně zadáte úkol. Musíte jí dát osobnost, jazyk, emoci. Říct, jak značka mluví, co nikdy neříká, jaký má rytmus. Nakrmíte ji informacemi a daty. Pak se budete divit, co dokáže.

V kurzu vedete účastníky k tomu, aby si vytvořili vlastní sadu promptů. Co by měla taková sada obsahovat, aby měla dlouhodobou hodnotu?

To, co děláte každý den, týden a měsíc. První otázkou každého je: co dělám a kde mohu ušetřit čas. Analýzu, tvorbu obsahu, plánování, kontrolu kvality a kdoví, co ještě. Každý z účastníků to bude mít trochu jinak. Nemá smysl si tvořit něco, co nikdy nepoužiji.

Jak se změní práce člověka ve chvíli, kdy přestane psát prompty nahodile a začne je navrhovat systematicky?

Změní se tempo i pocit kontroly. Člověk je dnes nastaven na to stíhat hodně věcí. A ty často nestíhá. Klikání a zkoušení sice může krátkodobě pomoci, ale dlouhodobě budete tam, kde předtím. Hodina přemýšlení dopředu ušetří klidně deset hodin práce. Nemyslet nahodile, ale plánovat.

Co je podle vás největší mylná představa o promptování, se kterou se setkáváte?

Že je to sice zajímavé, možná i chytré… ale že v reálné práci to vlastně moc nepomůže. Divili byste se, kolikrát jsem tohle slyšel i od profíků z marketingu. Většinou je za tím špatná zkušenost. Párkrát jsem zadal a nic. Takže to asi nefunguje. Je to přesně jako kdybyste si koupili nabušený počítač a přitom v něm psali využívali psaní v poznámkovém bloku.

Když se někdo chce v promptování opravdu zlepšit, co by měl začít dělat jinak hned po první lekci?

Začít myslet promptově. To znamená přestat házet do AI první větu, která vás napadne, a začít přemýšlet strukturovaně: co je cíl, pro koho to je, jaký má být výstup, v jakém kontextu se pohybuju. Je to podobné jako při výuce angličtiny. Neposouvá vás dopředu to, že si v hlavě překládáte češtinu, ale to, že začnete přemýšlet přímo v daném jazyce. U promptování je to stejné: nezačínáte větou, začínáte strukturou.

Pokud chceš i ty začít myslet promptově, pracovat s rolí, cílem, kontextem a výstupem systematicky a přestat AI zadávat nahodile, začni v kurzu Prompt Power: Jak získat z AI maximum.

Sdílet: