Čínský a americký systém sledování: Jak se osobní údaje stávají nástrojem moci

Tyhle informace můžou být použity proti tobě

Sloupkařka New York Times Emily Stack nedávno cestovala do Číny a popsala, jak se změnil život v zemi s totální digitální kontrolou a jak se to prolíná do západního světa. Její sloupek nás přiměl k zamyšlení: jak daleko jsme zašli v naší ochotě vzdát se soukromí ve prospěch pohodlí? A týká se tahle digitální dystopie opravdu jen Číny?

Hotovost v Číně téměř zmizela, bankovní karty se používají jen zřídka a veškeré platby se provádějí prostřednictvím WeChatu – aplikace, která kombinuje finance, sociální média, vládní služby a elektronické obchodování. Zároveň je tahle aplikace podle čínského práva povinna předávat uživatelská data vládním agenturám.

Plná digitalizace posunula Čínu na novou úroveň dohledu. CCTV kamery jsou doslova všude: na ulicích, v obchodech, ve veřejné dopravě, a dokonce i na toaletách. Staly se symbolem bezpečí pro občany. Takový systém dohledu je ale taky nástrojem politické kontroly.

Bezpečí, nebo kontrola?

Čínská vláda aktivně využívá umělou inteligenci a algoritmy k předvídání protestní aktivity a prevenci kriminality. Lidem může být odepřen vlak do Pekingu nebo jim může být zakázán vstup na veřejná místa pouze na základě algoritmické analýzy. Během pandemie covidu-19 umožnil systém QR kódů a sledování omezit pohyb občanů bez potvrzené diagnózy.

Místní čínské projekty, jako je třeba policejní systém Police Cloud, shromažďují biometrická, behaviorální a sociální data a kombinují je do jediného systému schopného detekovat „nežádoucí spojení“ mezi lidmi, identifikovat potenciální „destabilizátory“, osoby s „extrémními názory“ a automaticky varovat úřady před „riziky“.

Systém dokonce předpovídá možné scénáře jednání. Třeba že se do hotelu ubytovaly více než tři potenciálně nebezpečné osoby.

Hned se nám vybavuje dystopická kniha 1984 od George Orwella. A ano, americká vláda v současné době tyhle technologie nepoužívá tak, jako Čína. Ale může.

Americký scénář: soukromá data jsou v rukou státu

V USA technologie stále častěji využívají i vládní agentury. Federální úřady získávají přístup k osobním údajům občanů prostřednictvím pochybných kanálů, mimo jiné nákupem informací od soukromých zprostředkovatelů dat, kteří je shromažďují z mobilních aplikací, chytrých zařízení a sociálních sítí.

Některé organizace, jako například Úřad pro efektivitu vlády (DOGE), zřízený během druhého funkčního období Donalda Trumpa, už získaly přístup k lékařským, finančním a sociálním záznamům milionů Američanů. Oficiálně se tak děje za účelem boje proti neefektivitě a podvodům, ale podrobnosti o tom, jak se tahle data používají, nejsou příliš transparentní.

Například v roce 2023 byly dospívající dívka z Nebrasky a její matka uvězněny poté, co policie získala přístup k jejich soukromým zprávám na Facebooku, ve kterých diskutovaly o užívání předepsaných potratových pilulek.

Soukromí ztrácí na hodnotě – a to je problém

Od doby, kdy Elon Musk zahájil rozsáhlý sběr dat prostřednictvím DOGE, podaly řadu žalob například organizace na ochranu lidských práv s cílem zastavit tyhle akce a získat více informací o přenesených datech.

Americká vláda ale poskytla jen málo vysvětlení, jak jsou tahle data používána. V dubnu 2025 vypracoval server Wired investigativní zprávu, která odhalila, že DOGE už začal integrovat imigrační data s informacemi od úřadů sociálního zabezpečení a daní.

Odborníci varují, že je to jen začátek. Některé školy už zavádějí algoritmy „včasného varování“, které určují, kteří studenti by měli být vyloučeni. Rodiče si často ani neuvědomují, že umělá inteligence zpracovává data jejich dětí, jako jsou informace o chování, docházce či testech. Někdy se tahle data dostanou do rukou policie.

Myšlenka soukromí ztratila svůj význam. Ti, kdo sepsali Listinu práv, ji považovali za klíčovou záruku svobody. Ale po 11. září si lidé na celém světě zvykli vzdávat se soukromí kvůli bezpečnosti. Nyní kvůli pohodlí. A hodnota soukromých údajů v očích mnohých klesá.

Trumpovo druhé funkční období situaci zhoršuje

S druhým příchodem Trumpa už společnost Palantir, která se zabývá technologiemi a analýzou dat a kterou založili Alex Karp a Peter Thiel (další Trumpovi příznivci), obdržela od federální vlády více než 113 milionů dolarů. Úředníci sdělili deníku The New York Times, že Trumpova administrativa využívá Palantir ke konsolidaci dat o Američanech, které uchovávají různé federální agentury, do centralizovaného souboru.

V dubnu oznámila imigrační a celní správa (ICE) smlouvu se společností Palantir v hodnotě 30 milionů dolarů na vytvoření systému, který by poskytoval okamžitý přehled o osobách opouštějících zemi a pomáhal by určit, kdo by měl být dále deportován.

Politiku Donalda Trumpa doprovází i aktivní státní rétorika na podporu umělé inteligence – od investic až po technologickou dominanci. Vrcholoví manažeři IT společností zase projevují loajalitu k prezidentské administrativě a aktivně financují její aktivity. Trump jasně definuje svůj postoj: rozvoj umělé inteligence by neměl být omezován regulací ze strany jednotlivých států.

Jedním z klíčových bodů nového návrhu zákona schváleného Sněmovnou reprezentantů je tedy zrušení stávajících státních zákonů regulujících umělou inteligenci a zákaz přijímání nových na příštích 10 let. Republikáni v Senátu navrhují ještě radikálnější řešení – odepřít financování projektů rozvoje internetu v těch regionech, které zavedou regulaci umělé inteligence.

V květnu 2025 se Montana stala prvním státem, který uzavřel tzv. mezeru v zákoně o datových brokerech, která omezila možnost vlády nakupovat soukromé informace lidí. Tahle ochrana na federální úrovni navzdory letům legislativního úsilí stále neexistuje.

Nejméně 20 států schválilo komplexní zákony na ochranu spotřebitelských údajů a mnoho měst se pokusilo zabránit používání technologií rozpoznávání obličejů, ačkoli místní policie tyhle zákazy někdy obcházela.

V tomto kontextu se stále hlasitěji objevuje otázka skutečných záměrů Trumpovy administrativy a jejích spojenců v technologickém sektoru. Umělá inteligence koneckonců není jen o inovacích, ale taky o potenciálním posílení státních kontrolních mechanismů, zejména prostřednictvím zpracování obrovského množství osobních údajů v reálném čase.

Dá se něco změnit? Ano

Hromadný dohled už není specifikem jen pro několik autoritářských zemí. Stal se globálním trendem, poháněným jak pohodlím digitálních služeb, tak i touhou vlád po efektivitě a kontrole. Čína ukazuje, k čemu může vést kombinace technologií, umělé inteligence a politické centralizace. Ale i demokratické státy zavádějí prvky takového systému. Otázkou je, zda bude společnost schopna včas reagovat.

V této souvislosti budou hrát stále důležitější roli profesionálové v oblasti kybernetické bezpečnosti, protože budou těmi, kdo budou chránit práva, data a soukromí milionů lidí. Poptávka po odbornících v této oblasti rychle roste.

Pokud máš zájem se do tohoto tématu ponořit hlouběji nebo začít kariéru v kybernetické bezpečnosti, na robot_dreams si můžeš vybrat z celé řady zajímavých kurzů.

Autor: Pavlo Kirnoz

Sdílet: