Internet zaplavuje brainrot: Jak AI mění podobu online videa
Pokud máš pocit, že se YouTube v poslední době změnil v nekonečný proud podivných, prázdných a opakujících se videí, nejsi moc daleko od pravdy. Podle nové analýzy společnosti Kapwing tvoří AI generovaný slop a brainrot přibližně 21–33 % obsahu, se kterým se uživatel setká v YouTube feedu. U nových účtů je to téměř každé třetí video.
To už nemůžeme považovat za okrajový jev ani krátkodobý trend. Jedná se o strukturální změnu toho, jak dnes vypadá online video.
Co je AI slop a brainrot?
AI slop je označení pro automaticky generovaný, nízkokvalitní obsah, který vzniká s minimální lidskou účastí a ve velkých objemech. Typicky jde o videa vytvořená kombinací generovaných obrázků, syntetického hlasu a jednoduchého scénáře, často jen s drobnými obměnami téhož formátu.
Brainrot je jeho agresivnější podoba. Krátká, repetitivní videa bez kontextu, bez pointy a bez informace. Obsah, který není určený k pochopení, ale k nekonečné konzumaci. Nezajímá ho, jestli si něco odneseš. Důležité je, jestli zůstaneš.
Je nutné říct, že účelem není kritizovat AI jako technologii. Umělá inteligence se dnes používá i v kvalitní filmové produkci, designu nebo vzdělávání. Problém není nástroj jako takový, ale způsob, jakým je využíván v kombinaci s algoritmy.
Jak vypadá feed bez historie a preferencí
Kapwing se ve svém výzkumu zaměřil na zkušenost nového uživatele. Založil nový YouTube účet bez historie sledování a analyzoval prvních 500 YouTube Shorts, které se objevily ve feedu.
Výsledek byl překvapivě jednoznačný:
- 21 % videí bylo AI generovaných
- 33 % tvořil brainrot
- Prvních 16 videí bylo „čistých“, poté se podíl AI obsahu rychle zvyšoval
To je klíčový bod. Tento obsah se neobjevil proto, že by si ho uživatel vybral. Objevil se proto, že ho algoritmus považuje za efektivní výchozí nabídku. Jinými slovy: takhle dnes vypadá YouTube, když ještě „neví, kdo jsi“.
Nízká kvalita, vysoká návratnost
Jedním z hlavních důvodů, proč se AI slop tak rychle šíří, je jeho ekonomická výhodnost. Produkce je extrémně levná, rychlá a snadno škálovatelná. Jeden formát lze zopakovat stokrát, tisíckrát, bez výrazných dodatečných nákladů.
Data z reportu to potvrzují. Indický kanál Bandar Apna Dost, který publikuje stovky téměř identických videí s „realistickou opicí v lidských situacích“, má přes 2 miliardy zhlédnutí a odhadovaný roční příjem kolem 4,25 milionu dolarů. V Jižní Koreji nasbíraly AI slop kanály dohromady 8,45 miliardy zhlédnutí. Ve Španělsku mají podobné kanály přes 20 milionů odběratelů.
Určitě tedy nejde o drobné experimenty, ale plnohodnotné mediální projekty, které dokážou konkurovat tradičním tvůrcům v dosahu i příjmech.
Algoritmus neřeší kvalitu, ale chování
Z pohledu platformy je obsah jen vstupní proměnná v rovnici engagementu. Algoritmus YouTube nehodnotí originalitu, smysl ani úsilí. Sleduje, jak dlouho se díváš, jestli pokračuješ na další video a jak dlouho zůstaneš na platformě.
AI slop má v tomto prostředí jasnou výhodu. Je krátký, vizuálně výrazný, okamžitě srozumitelný a nevyžaduje pozornost ani kontext. Přesně to, co krátká videa potřebují, aby fungovala. A největším problémem je, že je tento obsah optimalizovaný na metriky, podle kterých platformy fungují.
Dopad na tvůrce i publikum
Pro ručně tvořící autory to znamená složitější startovní pozici. Jejich obsah soutěží s masově generovanými videi, která vznikají rychleji, častěji a bez tvůrčí únavy. Viditelnost se tak stále víc přesouvá k těm, kdo dokážou produkovat ve velkém, což negativně ovlivňuje ty, kdo mají skutečně co sdělit.
Pro publikum je dopad méně viditelný, ale o to zásadnější. Brainrot funguje jako mentální anestetikum. Neinformuje, neinspiruje, jen vyplňuje čas. Využívá únavu, přetížení a potřebu vypnout. V dostatečném množství se pak jakákoli informace mění v hluk.
Výzkumy dlouhodobě ukazují, že opakované vystavení stejným obrazům a sdělením zvyšuje jejich vnímanou pravdivost, i když jsou falešné nebo nesmyslné. V prostředí automaticky generovaného obsahu se tento efekt násobí.
Platformy mezi růstem a důvěrou
YouTube si tento problém uvědomuje. Jeho CEO Neal Mohan přirovnává generativní AI k syntetizéru v hudbě a vnímá ji jako nástroj, který může otevřít nové kreativní možnosti. Současně ale platforma řeší obavy inzerentů, kteří nechtějí, aby se jejich reklamy objevovaly vedle bezduchého obsahu bez jasného původu.
Platformy se tak ocitají v paradoxní situaci. AI slop přináší zhlédnutí, čas strávený na platformě a krátkodobý růst. Zároveň ale znehodnocuje prostředí, ve kterém má vznikat kvalitní obsah a důvěra publika.
Co s tím?
Řešením není zákaz AI ani nostalgie po „starém internetu“. Je třeba pochopit, jak se prostředí změnilo, a naučit se v něm orientovat. Pro tvůrce to znamená hledat formáty, které nejsou jen rychlé, ale smysluplné. Pro diváky pak schopnost rozpoznat, kdy obsah něco sděluje, a kdy jen vyplňuje prázdno.
Pokud třetina feedu nedává smysl, problém není v pozornosti jednotlivce. Problém je v systému, který tuto nabídku považuje za normu.
A právě proto dnes možná není nejdůležitější učit se nové nástroje, ale znovu se učit číst, sledovat a vybírat si obsah vědomě. V prostředí, kde kvantita snadno přehluší kvalitu, se totiž pozornost stala tou nejcennější měnou. Využívejme ji moudře.
Autor: Kateřina Slezáková
