Veronika Rychlá: O angličtině v IT prostředí

Rozhovor s lingvistkou a lektorkou specializující se na IT angličtinu

Angličtina je neodmyslitelnou součástí IT prostředí, bez níž se rozhodně neobejdeš. Jak ale přetavit pasivní znalost, kterou má celá řada IT profesionálů, do té aktivní a co k tomu je potřeba? To se dozvíš na následujících řádcích, na kterých ti naše lektorka angličtiny pro IT specialisty odpoví, a také se dozvíš zajímavosti z praxe.

Veronika Rychlá

V dnešním rozhovoru se s Veronikou Rychlou podíváme do světa vzdělávání a technologií. Veronika je nezávislá lektorka IT angličtiny a zakladatelka projektu Geek Power. Spolu s kamarádem vyvíjí aplikaci pro studenty práv a právní profesionály a učí angličtinu již od doby svého vysokoškolského studia. Vede kurzy HTML a CSS a pravidelně přednáší na téma studijní dovednosti a gamifikace.

Dozvíš se, jak se Veronika dostala k IT angličtině, v čem vidí problém IT profesionálů, kteří jazyk IT nepoužívají aktivně, i to, v čem nejčastěji dělají studenti chyby. Zajímá tě to? Pak věříme, že ti následující odpovědi na naše otázky pomůžou zlepšit nejen tvoji IT angličtinu.

Vystudovala jste humanitní obor angličtina a archeologie. Můžete nám prozradit, jak jste se dostala k IT angličtině?

K IT mě to vždycky táhlo. Tatínek byl velkým nadšencem do počítačů už v 90. letech, kdy u nás počítače teprve začínaly. Pamatuji si, že náš první domácí počítač měl jen příkazovou řádku a tatínek nás nadšeně učil základní příkazy.

Na gymnáziu jsem si chtěla vytvořit vlastní web, a tak rozhodla naučit HTML a CSS. O studiu informatiky jsem uvažovala, ale odrazovala mě matematika a tehdy absence praktických dovedností. Šla jsem za svou další vášní, archeologií, ke které jsem přibrala angličtinu, se kterou jsem díky počítačům, videohrám a seriálům neměla problém a bavila mě.

Během doktorského studia jsem angličtinu začala vyučovat na jazykových školách i soukromě, ale do IT mě to pořád táhlo. Když mi pak brácha, který je momentálně seniorní vývojář, ukázal, že se dá IT dělat i bez formálního vzdělání v oblasti informatiky, rozhodla jsem se k IT vrátit.

IT angličtině se věnujete nějakou dobu, dokonce jste založila vlastní projekt Power Geek. Zajímalo by mě, jaké problémy nejčastěji řeší studenti, kteří se potřebují naučit IT terminologii?

Nejčastějším problémem je, že ji neumí správně použít. Spousta termínů může mít více významů i mimo IT, třeba takové slovíčko „cache“, které neznamená jen mezipaměť. Je to škoda, protože si tak student omezuje své vyjadřovací schopnosti. Když už vynaložíme úsilí a naučíme se nové slovo, je šikovné ho umět aplikovat i pro jiné situace.

Věčným kamenem úrazu je pak výslovnost odborných termínů. Pokud nevíme, jak se něco vyslovuje, pak se to logicky budeme ostýchat vyslovit. To je mimochodem jeden z důvodu, proč se lidé bojí mluvit anglicky – neznají správnou výslovnost.

Jaké chyby v angličtině jste u IT profesionálů zaznamenala a jak se dají případně řešit?

Jde hlavně o špatné návyky, které mají vesměs všichni, ať je to IT nebo obecná angličtina. Výuka angličtiny na školách je stále pojatá stylem drilu gramatiky bez důrazu na správnou výslovnost a mluvení. O tom, že se slovíčka kromě výslovnosti mají učit v kontextu, ani nemluvě.

Jak však v takovém případě rozlišit slova jako resume / continue nebo třeba distract / disturb? V češtině mají ve většině případů totožný překlad, jsou však používána v odlišných kontextech.

Nejčastějším kamenem úrazu u IT profesionálů je výslovnost a psaní. Ajťáci většinou mají dobrou schopnost porozumění psaného textu, poslechu a mají i slušnou slovní zásobu. Neradi ale píšou a ve výslovnosti se dopouštějí klasických českých nešvarů.

To se dá snadno vyřešit. IT profesionálové mají kvalitní základ a pasivní angličtina jim nedělá problém. Potřeba je zaměřit se na aktivní použití jazyka – rozmluvit se, rozepsat se a opravit si výslovnost. A také odstranit strach z toho, že se svou angličtinou najednou půjdou do světa.

V čem vidíte specifika IT angličtiny oproti té klasické nebo byznysové, na kterou se většina kurzů zaměřuje?

Klasická angličtina je nutný základ, bez které se nikdo neobejde. Nejde se hned učit IT angličtinu, a proto do svých individuálních kurzů nepřijímám úplné začátečníky. Jakmile má člověk vybudované slušné základy alespoň úrovně B1, dá se plynule přejít na profesně zaměřenou angličtinu.

IT angličtina je specifická především svou ryze technickou slovní zásobou, nutností se vyjadřovat přesně a stylem, jakým se píše technická dokumentace. IT angličtina musí být ze své podstaty vysoce funkční.

Co byste doporučila jako první krok lidem, kteří chtějí začít s aktivním používáním IT angličtiny?

Pokud jejich firma spolupracuje se zahraničními klienty, tak se aktivně nabídnout, že zastanete komunikační část. Je to možná krok mimo komfortní zónu, ale skvělá šance, jak si cvičit mluvení a psaní, a ještě za to dostat zaplaceno.

Pokud se na to někdo necítí nebo jde o oblast, kterou jejich manažer nehodlá pustit, tak se zkusit zapojit do nějaké online IT komunity třeba na Discordu a aktivně do ní přispívat. Nebo konečně napsat technickou dokumentaci ke svému projektu.

Lidé mají často problém naučit se cizí jazyk na slušné úrovni. Je to podle vás záležitost přístupu, metody učení, nebo jazykové vybavenosti a předpokladů?

Je to kombinace faktorů a přirozená tendence. Jakmile student dosáhne určité úrovně, která se jeví jako dostatečná, nemá už takovou motivaci se dále rozvíjet. Navíc je postup na vyšší úrovně daleko pomalejší. Z úrovně A1 na B1 se dá dostat relativně rychle, klidně v rámci jednoho roku intenzivního studia.

Jakmile však člověk dosáhne „slušné“ úrovně, pokrok se přirozeně zpomalí. Je to stejné jako ve videohrách. Navíc pokrok již není tak lehce viditelný, protože na vyšších úrovních jazyka jde často o jemné nuance a specifické případy použití konkrétních výrazů. Všechna „velká“ gramatika už probraná. To mnohé studenty odradí, protože klidně několik měsíců v kuse nevidí zdánlivě žádný pokrok. Je třeba prostě vytrvat.

Řada lidí má problém s tím, že využívají angličtinu pasivně, což může být problém i u IT specialistů. Jaké existují způsoby, jak se stát aktivním mluvčím?

Určitě, ale ve skutečnosti záleží spíše na našich cílech. V některých případech pasivní znalost angličtiny může stačit, například když se po nás chce jen to, abychom občas přelouskali za asistence slovníku nějakou technickou dokumentaci, a nečeká se od nás komunikace s klienty.

Položte si otázku, k čemu potřebujete angličtinu aktivně používat. Čeká se od vás, že budete aktivně vystupovat na meetingu? Prezentovat svůj projekt zahraničnímu klientovi? Nebo si jen chcete sebevědomě popovídat s kolegy z jiných firem na konferenci? Možná chcete žít jako digitální nomád a pracovat odkudkoliv na světě. Motivace bez jasného cíle se hledá těžko a zvolený přístup záleží na tom, čeho chcete dosáhnout.

Ve svém kurzu se také zaměříte na mluvené projevy. Máte vy sama nějaké osvědčené metody, jak se připravit na veřejné projevy o odborném tématu v angličtině?

Odborná znalost tématu většinou problém u IT profesionálů není, jde spíše o strach z toho, že jejich angličtina nebude dost dobrá. Ve skutečnosti jde o mnohem hlubší problém, totiž že se bojíme dělat chyby a tím myslím my Češi obecně. Dělat chyby před druhými se v našem školství nenosí (alespoň za mého studia to tak bylo) a tohle trauma si v sobě bohužel neseme.

Na tom však vůbec nezáleží. Jazyk je především prostředkem komunikace, a pokud zvládneme druhým předat, co jsme měli v úmyslu, pak jsme to zvládli. Vzpomeňte si na všechny ty tutoriály na YouTube, kde vám někdo lámanou angličtinou se srandovním přízvukem vysvětloval, jak nastavit něco velmi specifického a nikde jinde jste to nenašli. Byli jste tomu člověku určitě velmi vděční a nějaké chybky jste určitě neřešili.

Strach a perfekcionismus brání rozvoji. Prostě začněte, ať už je vaše stávající úroveň jakákoli, a nebojte se dělat chyby.

Jaké jsou podle vás nejčastější jazykové bariéry napříč mezinárodními týmy?

Nejčastější jazykovou bariérou je obtížně srozumitelný přízvuk. Cizokrajně znějící přízvuk má každý nerodilý mluvčí, ale pokud je hodně silný a naše uši na něj nejsou zvyklé, máme problém porozumět a hrozí, že se budeme komunikaci s daným kolegou vyhýbat. Pro něj zase může být obtížně srozumitelný náš středoevropský přízvuk.

Proto svým studentům radím, aby se vystavovali co největšímu počtu dialektů už během studia a neposlouchali jen modelové poslechy z učebnic namluvené krásnou BBC English, protože tak v reálu nikdo nemluví, dokonce ani samotní Britové.

Další bariérou může být odlišné pochopení konceptů, které v našem kulturním prostředí považujeme za samozřejmé. To je sice téma spíše sociologické, ale může se odrážet i ve slovní zásobě. Když totiž řeknete svému nadřízenému, který je cizinec, že byste si přáli, aby vám firma koupila nový „notebook“, tak se nedivte, když vám sežene papírový zápisník. Chcete totiž „laptop“.

V rámci technologického světa jsou průkopníky převážně firmy z USA. Existují zde nějaké rozdíly v rámci toho, zda jde o americkou, britskou, australskou nebo jinou angličtinu?

Ano, existují, a to jak ve výslovnosti, občas krapet odlišné slovní zásobě i gramatice. Tyto rozdíly naštěstí nejsou tak velké, aby si mluvčí navzájem nerozuměli, ale je dobré to mít na paměti. V Evropě se učíme britskou angličtinu, protože všechny učebnice na našem trhu jsou vydané buď nakladatelstvími Oxford, nebo Cambridge. Je to zcela v pořádku, jde o vzdělávací standard ve výuce angličtiny ve většině částech světa, jen je třeba myslet na to, že u programovacích jazyků je industriálním standardem americká angličtina.

To kupříkladu znamená, že se barva píše „color“, a ne „colour“, jak jsme zvyklí. Až tedy příště budete psát report v angličtině a Word vám bude z nějakého záhadného důvodu určitá slovíčka neustále podtrhávat, i když jsou správně, podívejte se, jestli máte kontrolu pravopisu nastavenou na UK nebo US. Totéž platí při psaní kódu. Barva zadaná jako „colour“ fungovat nebude.

V programu kurzu je i psaní technické dokumentace. V čem je to odlišné od jiných forem psaní? Jaké jsou zde výzvy, s nimiž se lidé často potýkají?

Napsání dobré technické dokumentace není tak těžké, jak se může na první pohled zdát, protože spoléhá v drtivé většině na obyčejný present simple (přítomný prostý čas). Present simple je sice „simple“, ale to neznamená, že jde o něco primitivního, čemu bychom se na vyšších úrovních jazyka chtěli vyhnout. Tento čas totiž vyjadřuje věci a děje obecně pravdivé, a tak se používá při popisu jakýchkoli vědeckých faktů a principů fungování, což platí i u technické dokumentace.

Tím nejdůležitějším v technické dokumentaci je důraz na jasné a srozumitelné vyjadřování. V běžné mluvě může být nás proslov za určitých podmínek pochopen různými způsoby, ale to si v technickém popisu nemůžeme dovolit. Tady není žádný prostor pro dvojznačnost, kudrlinky a skryté významy.

Mohou populární nástroje umělé inteligence, jako je ChatGPT, Gemini a jiné, nějak pomoci při studiu IT angličtiny? Zkoušela jste je využít i při své praxi lektorky?

Ano, určitě mohou. Co se však týče procesu učení, ChatGPT je dobrý sluha, ale zlý pán. Je velmi snadné propadnout lenosti a nechat umělou inteligenci, aby práci udělala za nás. Tak se však nic nenaučíme. Samozřejmě je úžasné, že máme k dispozici nástroj, který za nás udělá repetativní úkony, kterými bychom jen ztráceli čas, ale pokud chceme AI využít ke studiu, musíme radikálně změnit přístup.

Naštěstí to není zas tak těžké, zcela stačí přepnout z rozkazovacího způsobu do dotazovacího. Jak to vypadá? Dejme tomu, že po ChatGPT chceme, aby nám opravil nějaký text. Nepište prompt stylem „oprav a vylepši“, ale stylem: „Je tento text gramaticky správně? Pokud ne, navrhni opravy a vysvětli proč.“

S AI se dá také úspěšně komunikovat takzvanou sokratovskou metodou, což je dialog mezi studentem a učitelem. Proč je tato věta špatně? Jaké je synonymum k tomuto slovu? Proč synonyma někdy nefungují? Co když chci vyjádřit odlišnou nuanci? Jaký je rozdíl mezi…? Pokud vás otázky nenapadají, můžeme AI předpromptovat stylem: „After a response, provide three follow-up questions worded as if I'm asking you.“

I ChatGPT nicméně dělá chyby a bohužel poměrně často. AI navíc nemá potřebnou metodologii na to být zcela virtuálním učitelem a nezná vás, neví tedy, co vám dělá problémy a co potřebujete. Je to stále jen jazykový model založený na predikci, není to skutečná přemýšlivá AI. Představa, že se člověk naučí nějaký jazyk jen prostřednictvím AI, je (alespoň zatím) sci-fi. Pomoci však může hodně.

Může poslech odborných článků v angličtině pomoci se správnou výslovností? Máte nějaké zkušenosti s anglickými NLP pro čtení textů?

Znám spoustu lidí, kteří text-to-speech používají, když nemají čas nad článkem sedět a chtějí ho „číst“ na cestě nebo při úklidu. Appka AI Reads Law, na které s kolegou pracuju, má taky text-to-speech pro předčítání právnických textů. V těchto případech jde však o funkci pro ty, kteří anglicky umí již velmi dobře a jen potřebují ušetřit čas.

Pro výuku poslechu to však nemohu doporučit. Text-to-speech, i když v poslední době udělal velké pokroky a už nezní tak uměle, nebere v potaz různé dialekty a osobní vyjadřovací styly. Pokud chceme vycvičit naše uši na poslech angličtiny, musíme se vystavit co největšímu počtu živých lidí a dialektů.

Je to stejné jako s učebnicovými poslechy, které jsem již zmiňovala. Není to na začátek špatné, ale student se od toho musí co nejrychleji odpoutat, jinak pořád bude mít problém rozumět svým kolegům z ciziny, kteří často nejsou rodilí mluvčí. YouTube videa jsou na to prostě lepší.

Může to do určité míry posloužit pro vylepšení výslovnosti, to ano, ale jen pokud věty opakujeme. Pouhý pasivní poslech nestačí. Otázkou však je, kdo nás opraví, pokud i tak něco vyslovíme špatně a neuvědomíme si to. Mnohé anglické hlásky v češtině neexistují a student*ka netuší, jak dané hlásky docílit. Tady je nutný živý učitel.

Zažila jste nějakou vtipnou situaci způsobenou chybným překladem?

Jéje, těch bylo. Mnohé vtipné situace jsou způsobené takzvanými „false friends“, což jsou anglická slovíčka, která nám přijdou stejná jako v češtině, ale ve skutečnosti mají úplně jiný význam, než si myslíme. Klasickým příkladem je třeba slovíčko „sympathetic“, o kterém je většina studentů skálopevně přesvědčená, že znamená sympatický. „My colleague is very sympathetic“. Gratuluji, nicméně váš kolega je velmi soucitný a ne sympatický.

Co se týče vtipných situací vyplývajících ze špatného překladu, určitě jste viděli na sociálních sítích obrázky nespočtu srandovních překladů, které dávají smysl v češtině, ale v angličtině rozhodně ne. Třeba obědová meníčka, kde jde svíčková přeložena jako „candle“. To je takový evergreen špatného překladu. Chtěla bych věřit, že se to už neděje, ale děje.

Funguje to však i z opačné strany, když se někdo učí česky, jako třeba náš rodilý mluvčí, kterého jsme měli na konverzace na univerzitě. Chtěl říct, že jde na návštěvu ke kamarádce Aleně, ale místo toho řekl „jdu do Aleny“. Asi nemusím vysvětlovat, jak byla jeho věta pochopena.

Boostni svou IT kariéru s kurzem angličtiny

V kurzu Angličtina pro IT specialisty získáš potřebné skills pro psaní i komunikaci. Snáze zapadneš do mezinárodního prostředí a lépe prosadíš své nápady i záměry. Zlepšíš svou výslovnost, psaní, tvorbu technických dokumentací i code reviews. Nově získané dovednosti tě posunou v IT dál, a tak se staneš důležitou součástí týmů v rámci mezinárodních projektů, ve kterých můžeš bez obav růst.

Sdílet: